Behind my smile is a hurting heart. Behind my laugh, I´m falling apart. Look closely at me and you will see, the person I am.... isn´t me... ^^

Krvavá oběť

30. srpna 2007 v 11:16 |  Povídky - Jednodílné
" Pohlédly na pentagram , a neušlo jim , že teď přichází ta chvíle … "
" Pohlédly mu do obličeje , a jejich červené až krvavé ubrečené oči sledovaly ostrý kovový předmět připomínající obřadní nůž . Jejich odpovědí bylo mlčení . "
" - " Skeler neznámého jména natáhl ruku k její kamarádce , a řekl něco jako
" SERWÉRE PERTERCIER VETES " Latinu neovládala … ale věděla že to nebude nic dobrého ."- "
Šla po cestě . Po cestě plné utrpení … V hloubi duše cítila , že její prokletí se nikdy nezmění . Že bude navždy sama . Byla to pro ni hodně velká rána . Byla to rána nejtěžším ostřím obřadního nože . Byla hluboko v srdci . Měla v něm pouze tvář jedné osoby . Jeho . Jeho oči bodali pohledem . Věděla že s ním nikdy nebude . Věděla že její láska je úplně ztracená . Topila se v prázdnotě . Byla úplně sama na prázdné ulici . Šla směrem k hřbitovu , kde čekala na smrt . Ještě pár kilometrů , a byla by na místě . Stála přímo na svahu , kde vedla cesta přímo k hřbitovu . Viděla na to rozsáhlé místo . Bylo opravdu rozlehlé . Byli tam vidět rozsvícené svíce . Byli to jako dušičky zesnulých lidí . I pro ni tam byla připravena svíce . Přímo vedle jeho hrobu bylo její místo .
Stála tam , a koukala do tmavého prostoru . Tak jo . Jdeme . On ji nemiloval , ale ona jeho . Věděl že ho miluje . Ale on nikdy nic neřekl . Věděl že ztratila kamarádku , která ho milovala . Věděl že ho milují obě . Ale nikdy nic neudělal . Potom na věčnost odešel . Kdysi to byly nejlepší kamarádky , ale teď , stačila jedna její chyba , a bylo po přátelství . Ani si to neuvědomovala . Ale bylo to tak . Šla , a hřbitov se jí ztrácel z dohledu . Cesta se točila do lesa . Byla tam tma , a zima . Uprostřed lesa byl pomník . Na něm byli dvě svíce . Jedna z nich byla již zapálená . Vzala tu svou , a zapálila ji od té druhé . Přímo proti pomníku , byla vyšlapaná obřadní cestička ( zkratka ) k hřbitovu . Vydala se po ni , a čekala na to , kdo šel s ní do obřadu smrti pro toho kluka . Došla k hřbitovu , a zastavila se u brány . Že by zaváhala ? Ne … Vešla dovnitř .
Šla zjistit , kdo dnes zemře s ní . Byla to ona . Její "bývalá" nejlepší kamarádka . Stály naproti sobě , koukali si navzájem do očí . Stačil krok , a byly u sebe úplně . Objali se . Po roce se opět objaly . Zahřálo ji u srdce . Kapka naděje . Obě byly opět spolu . Obě byly opět šťastné . A teď mají zemřít ? Micky vytáhla dopis na rozloučenou , a Marcela taky . Obě měli stejného tvůrce . Obě obálky byly zacákany jeho krví . Obě měli v očích slzy . Vždyť dnes zemřou ! Ale zemřou spolu . Micky měla pocit , že ji už nikdo nemá rád . Proto se do obřadu zapsala . Ale proč ona ? Že by měla taky takové problémy ? Nehodlala to zjišťovat .
Daly obálky na jeho hrob , a obě čekají co bude dál . Čekajíc "ubrečené " u jeho hrobu čekají na smrt . . . Obě vyklepané , obě smutné , zklamané , ztrápené a ubrečené vzpomínaly na chvíle kdy viděli v jeho očích radost štěstí a lásku . A teď ? Jeden špatný den , jedna hádka , a odmítnutí jeho lásky , a tolik neštěstí . Úplně tichým hřbitovem kde byly jen ony dvě prosvištěl studený vítr . Obě pohlédly směrem , z kterého studený vítr přišel . Stála tam postava v dlouhém tmavém plášti . Přišel k dívkám blíž , a sundal si kápě . Pohlédly mu do obličeje . Byl to sympatický třicátník . Nevěřícně koukal na dvě 14 leté dívky , které dnes večer mají zemřít . Sklopily hlavu , a skeler jehož méno neznaly přistoupil k nim , a promluvil na ně : " To jste ho obě milovaly ? "
Pohlédly mu do obličeje , a jejich červené až krvavé ubrečené oči sledovaly ostrý kovový předmět připomínající obřadní nůž . Jejich odpovědí bylo mlčení . Pochopil to . Vytáhlů z pod pláště kus pergamenu s pentagramem , položil ho na jeho hrob , a začal říkat něco jako modlidbu . Obě pohlédly na pentagram , a neušlo jim , že teď přichází ta chví le … Chvíle kdy mají zemřít .
Byla zima . Obě věděly že už to nemůžou vzít zpátky . Obě věděly že teď zemřou . Satanistický skeler neznámého jména natáhl ruku k její kamarádce , a řekl něco jako
" SERWÉRE PERTERCIER VETES " Latinu neovládala … ale věděla že to nebude nic dobrého . Pohlédly na sebe . Teď viděla strach v jejích modrých očích . Viděla něco , jako by ten úpis chtěla vzít zpátky . Jako by se chtěla vrátit do doby co bývaly spolu a šťastné , a zamilované . Zamilované sice do jedné osoby … Ale rozuměli si . Pocítila chlad . Koukaly na sebe . Něco ji zamrazilo po zádech . Rázem … jak by šlo všechno rychleji . Seběhlo se všechno tak rychle že ani něvěděla jak se to stalo . Viděla jen něco jako bílí stín … Obrys jakésy osoby … Jako kdyby to proběhlo skrz její kamarádku ,a ta se bezvládně pokládala k zemi . Né !!! Nesmíš !!! Začala panikařit . Skeler natáhl ruku k ní : " NEBOJ SE ! Neublíží ti to …"
"Viděla jsem" Zpětně odpověděla …
Znovu k ní natáhl ruku , a onu kledbu zopakoval … "SERWÉRE PERTERCIER VETES " …
Cítila bolest . Byla to bolest jako by ji mělo puknout srdce . Jako se předtím čas zrychlil , teď se spomalil . Pomalu si lehala . Cítila ten chlad který skrz ní prošel . Ten mrazivý pocit pomalu přestával . Zatmívalo se ji před očima . Slyšela hlasy . Hlasy jí tak vzdálené … ale přitom tak známé . Ve tmě kterou měla před očima najednou zahlédla opět světlo . Malinký , a nepatrný proužek světla . Světlo a hlasy … jakoby se přibližovaly . Se silou hlasů se ve světle oběvovaly dvě postavy … Byli to oni … On , pro kterého zemřela , a ona , která ten den zemřela s ní . Opět byli šťastní . Opět byli spolu …
zdroj : whampire.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.